Nabízíme myšlenky pro každý den

Téměř každý problém má řešení. Každý neřešený problém si časem vynutí špatné rozhodnutí, kterému bylo možno předejít. Problémy, které vás zneklidňují a vaše návrhy na jejich řešení rádi uveřejníme. 

Aplikovaný výzkum po Listopadu 1989: Očekávání a realita (2019-11-17)
Více na stránce Breviář.

 

Otevíráme stránku Zdraví (2019-06-09)
Ústav pro výzkum a vzdělávání podporuje snahu o objekivní posouzení rizika, které představují živé i mrtvé netuberkulózní mykobaktérie. Stránka Zdraví má přispět k poznání zdrojů expozice lidí a možností jejího omezení. Popis důsledků civilizačních faktorů pro šíření mykobakterií a jejich spojení s imunologicky ovlivňovanými chronickými zánětlivými a autoimunitními chorobami přináší problémy a proto nepatří k obdivovaným výsledkům českého výzkumu. Problémy je však třeba objektivně posoudit a potom je postupně řešit. Uznání globálního zdravotního rizika, které představují netuberkulózní mykobaktérie ve vzduchu, ve vodě a v některých potravinách vědeckou komisí Evropské unie je předpokladem pro snížení expozice lidí látkami, které se z mykobaktérií uvolňují. O to usilujeme a naše úsilí je možno sledovat na stránce Zdraví.

2019-06-07
Správní rada schválila Výroční zprávu za rok 2018, změnu zkladatele, novou zákládací listinu a záměr činnosti v roce 2019.

 

2019-03-20
Ing. Götzová, ředitelka Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství ČR vydala pokyn, aby předseda Vědeckého výboru veterinárního RNDr, M. Machala, Ph.D. přednesl požadavek České republiky na posouzení rizika mykobakterií Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. 

 

2019-03-18
Zpracováno paradigma „Netuberkulózní mykobakterie jako globální riziko pro veřejné zdraví

2019-03-08
Akademická rada Akademie věd ČR nepovažuje  za potřebné podpořit návrh na požadavek České republiky, aby vědecké orgány Evropské unie posoudily globální riziko ohrožení zdraví lidí netuberkulózními mykobakteriemi.

 

2019-01-27
Odpověď redakci Časopisu lékařů českých

Vážený pane vedoucí redaktore,

děkuji, že jste mi zprostředkoval závěry recenzního řízení, i když bych raději znal přímo posudky, abych se k  výhradám recenzentů mohl vyjádřit adresně. Na výsledek recenzního řízení však přesto považuji za nutné odpovědět.

Článek jsem připravil jako aktualitu nebo informaci. Proto je krátký, aby zaujal čtenáře postgraduálního periodika, kteří pracují v různých oborech. Zaměření článku není úzké a sotva může být širší. Jeho obsah vychází ze stovek publikací, uveřejněných ve významných časopisech. Citace je možno najít v přehledných článcích (Hruška a Pavlík 2014; Hruška a Cepica 2018). Pokud by recenzenti nahlédli alespoň do seznamu literatury těchto článků, nemohli by dojít k závěru, že „ostatní možné souvislosti autoři neberou v úvahu“ a „ani v  předchozích publikacích nejsou předloženy nezpochybnitelné důkazy“. Mykobakterie, lépe řečeno spouštěče, které se z nich uvolňují, se na vzniku chronických zánětlivých chorob nepodílejí pravděpodobně, ale nepochybně (Carbone et al. 2005, naše citace 5). Během několika minut je možno z Web of Science zjistit, jak jsou kompetentní editoři a autoři knihy, vydané v nakladatelství Springer v roce 2009, citované v článku jako č. 1 (Kazda J, Pavlik I, Falkinham JO, Hruska K). 

Nikdy jsem nenapsal a ani si nemyslím, že mykobakterie jsou jediným etiologickým faktorem vzniku civilizačních chorob. Bakteriálních spouštěčů je spousta a ví se o nich dávno (Tab. 2 str. 600, citace 9). Jedině expozice lidí mykobakteriemi však probíhá v posledních dekádách na celém světě se zvyšující se intenzitou a v časové souvislosti se zvyšující se incidencí chronických zánětlivých onemocnění. Proč a jak to souvisí s prostředím a změnami v životním stylu jsem definoval. Nevím jak si recenzenti ČLČ představují velké klinické studie, které by potvrdily, co je z publikací (Tab. 2, str. 13 a 14, citace 10) a z praxe známé. Mrtvými mykobakteriemi obohacené mléko se může prodávat v lékárnách a hypermarketech na celém světě. Rozdílů v nemocnosti nekojených dětí proti dětem výhradně kojených si občas někdo všimne, ale interpretuje se to jako ochranný vliv mateřského mléka. Mykobakterie, podávané milionům nekojených dětí bez znepokojení odborné veřejnosti, jsou tak největším neřízeným a nevyhodnotitelným pokusem v dějinách. Náš článek měl přispět k hledání možností jeho ukončení, protože i kdyby jeho důsledky byly jen hypotetické, vyžadují postup podle principu předběžné opatrnosti.

Recenzenti mají obavy, „zda bude toto všechno potvrzeno dalším výzkumem a zda se neukáží ještě další vlivy, které k výskytu zmiňovaných chorob přispívají“. Nové poznatky dalšího výzkumu mohou poznatky dosavadní jen rozšířit a prohloubit, sotva však vyvrátit. Pokud je struktura bakteriální mimikry, která vyvolává T1DM popsaná, tak tato mimikra novým výzkumem nezmizí, spíš se objeví i mimikry další. Další bádání také nemohou vyvrátit data Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku ČR z let 1995 až 2012 (str. 595, citace 9) nebo publikované údaje o spouštěčích Tab. 3 a Tab. 4 (str. 15 a 16, citace 10).

Proč ČLČ považuje za nutné chránit odbornou veřejnost před novými hypotézami? Aby lékař náhodou nepojal podezření, že astma nebo atopický ekzém mohou souviset s baby swimming nebo s pojídáním jednoho hamburgera týdně? Naopak by si měl uvědomit, že to jsou otázky, které by neměl opomenout při zjišťování anamnézy. V citaci 10 je uvedena studie na 1321 dětech ve stáří 10,1 až 12,5 let autorů z N. Zélandu (Wickens et al., ref. 14), kteří zjistili, že Frequent consumption of hamburgers showed a dose-dependent association with asthma symptoms, and frequent takeaway consumption showed a similar association with BHR. Jiná studie z 11 zemí Latinské Ameriky (Cepeda et al., ref 122, citace 10) potvrdila na 143 967 dětech totéž (intake of fastfood was positively associated with a higher prevalence of wheeze in adolescents). Bohužel ani autoři citovaných studií nevědí o mykobakteriích jako o možné příčině svých zjištění ani o možné sensibilizaci nekojených dětí před 10 až 12 lety. Uvádět tyto jevy do vzájemných souvislostí je povinností toho, kdo ví, že mleté hovězí je více kontaminováno bakterií M. avium subsp. paratuberculosis než výsekové maso z mladých býků, nebo že z pitné vody se při sprchování dětí mohou do aerosolu dostat netuberkulózní mykobakterie. Odborná veřejnost nemá být před podobnými hypotézami chráněna, ale seriózní časopis na ně má naopak upozorňovat a dobře informovaní přednášející mají tyto informace předávat svým studentům. I tak se musí počítat s tím, že opatření k ochraně spotřebitele a k zvýšení bezpečnosti potravin a životního prostředí začnou být účinná až za 10 a více let.

S pozdravem
Karel Hruška

 

2019-01-23
Stanovisko lektorů a vedoucího redaktora k článku, zaslanému k uveřejnění v Časopisu lékařů českých (Mykobakterie a chronické zánětlivé choroby)

Autor se  bohužel příliš úzce zaměřuje na svoje téma a ostatní možné souvislosti nebere v úvahu v takové míře, jak by si zasloužily. Zcela jistě jsou jeho výsledky přínosné pro další poznávání etiologie nových onemocnění i pro zjišťování podílu různých vlivů na stoupající výskyt autoimunních onemocnění apod. Pravděpodobně se mykobakterie na tomto jistou měrou podílejí. Bohužel je však potřeba říci, že žádné z těchto výsledků nebyly jednoznačně prokázány na velkých klinických studiích.  V  článku velká část citací představuje práce autora článku, což by za určitých okolností nevadilo, ale ani v jeho předchozích pracích nejsou předloženy důkazy nezpochybnitelné. Zahraniční citované zdroje tuto problematiku řeší, ale také ne se zcela jasnými a jednoznačnými výsledky (např. Carbone KM, Luftig RB, Buckley MR. Microbial triggers of chronic human illness. American Academy of Microbiology Colloquium 2005; 1-14.).

Podle mého názoru by neměl článek vyznívat tak striktně a měl by připustit určité pochybnosti nebo minimálně prezentovat myšlenku, že je otázka, zda bude toto všechno potvrzeno dalším výzkumem a zda se neukáží ještě další vlivy, které k výskytu zmiňovaných chorob přispívají.

Časopis lékařů českých je v současnosti koncipován jako periodikum převážně postgraduální, což vyžaduje přiměřenou míru zdrženlivosti v předkládání nových názorů, resp. hypotéz odborné veřejnosti.

Z těchto důvodů v zaslané podobě Váš příspěvek k otištění nezařazuji.

S
pozdravem

MUDr. Petr Sucharda, CSc.
vedoucí redaktor Časopisu lékařů českých

 

2018-11-21
Na 24. PLENÁRNÍM ZASEDÁNÍ INŽENÝRSKÉ AKDEMIE ČR, z.s. byla zvolena novým členem ředitelka Ústavu pro výzkum a vzdělávání, z.ú. Slavnostní předání dekretu se uskutečnilo 21. listopadu 2018 v Betlémské kapli v Praze.

http://www.eacr.cz/cs/sd/novinky/hlavni-stranka/news_0027.html